16.10. – Průkopník českého automobilismu se narodil 16.10.1868

Všechno vlastně začalo jediným dopisem z německé továrny na velocipedy, kde Václavu Klementovi z Velvar, nadšenému velocipedistovi, odpověděli při reklamaci, že jediný pro ně srozumitelný jazyk je němčina. To tehdejšího knihkupce na malém městě rozčílilo a tak si usmyslel, že bude v dalších letech zásobovat českou klientelu vlastními náhradními díly. V té době se také seznámil se svým budoucím přítelem a hlavně obchodním partnerem Laurinem. Když spolu zakládali první opravárenskou a výrobní dílnu na velocipedy, jistě netušili, že se z tohoto malého podniku stane jeden z největších automobilových a motocyklových závodů v celém Rakousko-Uhersku i celé střední Evropy. A zároveň jeden ze základů dnešní největší české automobilky vůbec.
První vlastní kola, která začali Laurin a Klement prodávat, se nazývala podle tehdejšího vlasteneckého bontonu Slavia. Šlo o funkční a přitom jednoduchá kola domácí výroby, o která si nemuseli zájemci psát do zahraničí a jejichž oprava nebyla vázána na zahraniční pomoc. V roce 1899 se v dílně Klementa a Laurina zrodil první motocykl, tedy kolo s motorovým pohonem, tehdy žhavá novinka a v podstatě zázrak techniky. Na rozdíl od jiných tehdejších výrobců, jejichž počty rostly každým dnem a také s každým dnem snižovaly podle úspěšnosti, byly motocykly Laurin & Klement jednoduché, praktické a ne až tak nákladné. To byla práce Laurina, zatímco Klementovi se podařilo prosadit na zahraničním trhu. Jejich motocykly slavily brzy úspěchy v zahraničních závodech a Klement tohoto uměl dokonale využít pro reklamu. Jedním z největších úspěchů firmy byl prodej sto padesáti strojů do Velké Británie, kde se předvedly jako snadno ovladatelné, což byla tehdy velká výhody proti konkurenci.
Motocykly, tehdy ještě známé jako motocyklety, Laurin & Klement se dočkaly díky své tehdy jedinečné a dnes již běžné konstrukci unikátní a firma pomalu začínala prosperovat. Cena motocyklu byla ovšem bohužel vysoká a navíc se začínaly prosazovat namísto motocyklů automobily. Laurin s Klementem ovšem nezaháleli, a tak se v roce 1905 představuje na veřejnosti dnes ikonický vůz Voiturreta typ A. Nedlouho poté přijde i typ B, který je ještě slavnější. A už o tři roky později je 90% automobilů v tehdejším Rakousko-Uhersku vyráběno pod značkou Laurin & Klement. Firma se stane akciovou a Klement zavádí zcela nové principy placení dělníků podle vyučení, počtu let zaměstnání a specializace.
Během první světové války se podnik musel zapojit do válečné výroby a po jejím skončení se potýkal s problém rozpadajícího se trhu. Nové země měly i nové zákony, celní pravidla a platby a finanční obtíže. Klement se snažil pomáhat zaměstnancům v nastávajícím inflačním období různými výhodami, ale nakonec musel „kapitulovat“. Pro záchranu firmy i zaměstnanců musel ustoupit a nakonec musí firma fúzovat se silnějšími podniky značky Škoda. Klement se stává čestným generálním radou a v této pozici, kdy o ničem ve skutečnosti nerozhoduje, dožívá ve své firmě poslední roky života. 13. srpna 1938 umírá cv Mladé Boleslavi v rodinném kruhu a vile, kterou si nechal postavit jen kousek od kdysi věhlasné továrny Laurin & Klement.
[TH
Celý příběh Václava Klementa a mnoha dalších osobností naleznete v I. díle Dějin sebevědomí!